Search

Čelisťové drtiče pro efektivní zmenšení primární velikosti

Čelisťové drtiče RETSCH se používají pro rychlé, jemné drcení a předběžné drcení středně tvrdých, tvrdých, křehkých a houževnatých materiálů. Paleta nabízených materiálů, jejich účinnost a bezpečnost je dělá ideálními pro přípravu vzorků v laboratořích a průmyslových zařízeních.

*v závislosti na materiálu vzorku a nastavení zařízení/settings

.

Oblasti použití čelisťového drtiče

Čelisťový drtič je vždy na samém začátku řetězce přípravy vzorků a předdrtí všechny tvrdé a křehké materiály. Řada čelisťových drtičů RETSCH se používá především v laboratořích a pilotních závodech v náročných podmínkách, ale jsou vhodné i pro on-line kontrolu kvality surovin.

Mezi hlavní oblasti použití čelisťového drtiče patří stavební materiály, mineralogie a metalurgie, keramika a sklo, materiálová věda a analýza životního prostředí. Drtí středně tvrdé, tvrdé, křehké a houževnaté materiály, jako jsou rudy, struska, oxidová keramika, černé uhlí nebo cementový slínek.

 

uhlí

uhlí

křemenec

křemenec

slínek

slínek

nefrit

nefrit

Čelisťové drtiče RETSCH jsou výkonné drtiče s nuceným posuvem, dostupné v 7 velikostech. Používají se k drcení vzorků v laboratorním měřítku, ale v závislosti na modelu je lze také integrovat do stávajících technologických linek pro kontinuální zmenšování velikosti v online provozu.

Princip funkce čelisťového drtiče

U čelisťových drtičů s nuceným posuvem se vsypává vstupní materiál bezodrazovou násypkou do mlecí komory. Drcení probíhá v klínové šachtě mezi pevnou drticí čelistí a pohyblivou čelistí uloženou excentricky na hřídeli. Eliptický pohyb rozdrtí vzorek, který je pak gravitací posouván směrem dolů.

Jakmile je vzorek menší než velikost vypouštěcí štěrbiny, shromažďuje se v záchytné nádobě. Plynulé nastavení vzdálenosti mezi čelistmi pomocí stupnice zajišťuje optimální zmenšení velikosti podle nastavené šířky mezery. 

Princip funkce BB 100

Technické vlivy na výkonnost drcení

Drticí výkon čelisťového drtiče závisí na provozním úhlu sklonu čelistí (1) a tvaru ir, rychlosti a chování pohybu čtyřtaktního závěsu. Během jedné otáčky čtyřtaktního závěsu se drtící čelist pohybuje ve svislém a vodorovném směru. Přitom se šířka mezery neustále pohybuje mezi minimem a maximem (2). Jmenovitá šířka mezery je nastavena na minimum.

Interakce velmi malého úhlu sklonu čelistí, malé změny šířky mezery vůči nastavené šířce mezery a vysoké rychlosti vede k mimořádně dobrému drticímu výkonu. Tak je tomu například u stolních jednotek, jako je čelisťový drtič BB 50.

Nízké otáčky a velký úhel sklonu čelistí naopak vedou k poměrně hrubé velikosti drceného materiálu i při střední změně šířky mezery vůči nastavené šířce mezery. S touto kombinací se setkáváme hlavně u podlahových modelů, které mohou pojmout velké kusy vzorků, jako je například čelisťový drtič BB 300.

Drticí poměr čelisťového drtiče vyplývá z maximální dosažitelné konečné jemnosti ve vztahu k maximální velikosti vstupního materiálu. U čelisťových drtičů Retsch se pohybuje mezi 26 a 220. Vysoká hodnota odráží schopnost čelisťového drtiče přijímat velké kusy vzorku a poskytovat silný drticí výkon, což vede k vysoké konečné jemnosti.

Technické vlivy na výkonnost drcení

Materiál drtících čelistí

Mechanické zmenšování pevných částic má nevyhnutelně za následek opotřebení brusných nástrojů, tzv. abrazi. To znamená, že během broušení, například s brusnými nástroji vyrobenými z oceli, se do vzorku může dostat určité množství ocelových součástí a také těžkých kovů, chromu atd. Obecně se abraze pohybuje v rozmezí ppm nebo ppb.

Přesto by měl být proces mletí prováděn pokud možno bez kontaminace. Například v případě následné analýzy na těžké kovy je vhodné zvolit drtící čelisti z materiálu, který obsahuje co nejméně těžkých kovů nebo žádné. Roli hraje také odolnost proti oděru, která se liší v závislosti na materiálu. 

Drtící čelisti pro řadu čelisťových drtičů RETSCH jsou k dispozici z následujících materiálů:

  • manganová ocel
  • nerezová ocel
  • nerezová ocel 316L
  • NiHard4
  • karbid wolframu
  • oxid zirkoničitý
Materiál drtících čelistí

Tvar drtících čelistí je dán zakřivením a profilováním.

Ocel a litina

Oceli jsou železné materiály, jejichž obsah uhlíku je obvykle nižší než 2 %. Chemicky je ocel slitinou železa a karbidu železa. K ovlivnění chemických a mechanických vlastností ocelí se přidávají další kovy (např. chrom a mangan).

Na rozdíl od oceli je litina díky obsahu uhlíku nad 2 % tvrdá a křehká. Litina se nekuje, ale odlévá do příslušného tvaru.  

  • manganová ocel
    Obsah manganu se pohybuje mezi 12 a 14 %, obsah uhlíku mezi 1 a 1,2 %. Manganová ocel dosahuje tvrdosti přes 600 HV (cca 55 HRC).
     
  • nerezová ocel
    Korozivzdorná ocel s extrémně tenkou, neviditelnou ochrannou vrstvou oxidu, která se tvoří při obsahu chromu > 12 %. Odolnost proti korozi se zvyšuje s obsahem chromu v oceli.
     
  • nerezová ocel 316L
    Nerezová ocel s kombinací vysokého obsahu chromu 17-19 % a velmi nízkého obsahu uhlíku <0,03 %. Vysoká odolnost proti korozi i v chlorovaných médiích a vysoká odolnost proti kyselinám.
     
  • ocel pro mletí bez kontaminace těžkými kovy 1.1750 | 1.0038
    Tyto oceli neobsahují chrom ani nikl a lze je použít k mletí vzorků pro analýzu těžkých kovů, pokud tomu nebrání případný otěr železa. Mají tvrdost až 62 HRC a nejsou odolné proti korozi.
     
  • litina NiHard4
    Vysoce legovaná litina s velmi vysokou odolností proti opotřebení a nárazu. Tvrdost je 550 - 700 HBW díky vysokému obsahu uhlíku 2,6 - 32 %.

keramika

Keramika je řada anorganických nekovových materiálů, které vznikají přidáním vody, suší se při pokojové teplotě a poté se vytvrzují vypalováním (slinováním) při vysokých teplotách, čímž získávají své charakteristické vlastnosti.

  • karbid wolframu
    Karbid wolframu patří mezi tvrdé kovy. Obsah kobaltu 6 - 10 % zvyšuje houževnatost materiálu a minimalizuje otěr. Karbid wolframu se vyznačuje velmi vysokou tvrdostí a odolností proti opotřebení.
     
  • oxid zirkoničitý
    Hlavní surovinou pro výrobu keramiky z oxidu zirkoničitého (ZrO2) je minerál zirkonium (ZrSiO4). ZrO2 se z něj získává tavením s koksem a vápnem. Oxid zirkoničitý je velmi stabilní vůči tepelným, chemickým a mechanickým vlivům, a proto je velmi vhodný pro mlecí nástroje.

Materiálové složení přístroje a příslušenství

Při hledání vhodného výrobku a souvisejícího příslušenství je důležité vzít v úvahu, že vlastnosti vzorku, které mají být stanoveny (např. obsah těžkých kovů), se nesmí během procesu mletí nijak změnit.

V našem dokumentu o analýze materiálu naleznete materiálové specifikace všech částí, které mohou přijít do styku se vzorkem, včetně mlýnů, sítovacích strojů a asistenčních zařízení, jakož i doprovodného příslušenství.

Čelisťové drtiče - FAQ

Co je to čelisťový drtič?

Čelisťový drtič je vždy na samém začátku řetězce přípravy vzorků pro následnou analýzu. Používají se k předdrcení tvrdých a křehkých materiálů v laboratořích a pilotních provozech, a to i v náročných pracovních podmínkách. Ke zmenšování velikosti dochází v klínové drtící komoře mezi pevnou a pohyblivou drtící čelistí, která se pohybuje po eliptické dráze. Vzorek je drcen tlakem a padá dolů do sběrné nádoby, jakmile jsou částice jemnější než nastavená šířka mezery.

Jaké jsou typické aplikace čelisťového drtiče?

Čelisťový drtič se používá k hrubému a předběžnému zmenšování středně tvrdých, tvrdých, houževnatých a křehkých materiálů v laboratorním měřítku. Často následuje další rozmělnění vzorku na analytickou jemnost v laboratorním mlýně. Mezi typické materiály patří uhlí, rudy, minerály, keramika nebo stavební materiály.

Jak vybrat vhodný čelisťový drtič?

Pro počáteční orientaci je třeba vzít v úvahu maximální velikost vstupního materiálu, maximální konečnou jemnost a propustnost čelisťového drtiče. Dalšími aspekty jsou množství vzorku, které pojme standardní sběrná nádoba, nebo zda je kromě dávkového zpracování možné i kontinuální zmenšování velikosti.